Beatsteaks blog

Dětičky moje! Tak je to tady! Wuhlheide, koncert, který jim visel na stránkách od února, Vy o něj ale nepřijdete. Můžete to celé dneska do 9 večer poslouchat ZDE

Přeji příjemný poslech. 

VČERA MĚL PREMIÉRU NOVÝ A POSLEDNÍ VIDEOKLIP!!!! JE FAKT K POPUKÁNÍ.

Přináším Vám výcucy reportáží z Planet festivalu na vystoupení Beatsteaks. Něco je pozitivní, něco méně. Dále se určitě koukněte na kratičká ale výživná videa, za která děkuji DENIZCE A IVET.

.... Co se týče skupin, byl to většinou zážitek. Možná jenom od Bad Religion, punkových legend, se očekávalo trošku víc. Možná nějaké starší hity, ne jen písničky z jejich posledního CD. Možná i větší nasazení. Skoro to vypadalo, že Bad Religion jen přišli a pro peníze zazpívali. Bylo to nějak bez energie, nasazení, zájmu. Zpěvák skupiny sice sem tam vtipkoval a povídal o českých policajtech, ale to nějak k pořádnému hudebnímu zážitku nepomohlo. Vynahradili to alespoň Beatsteaks, kteří byli všechno, co Bad Religion postrádali. Tryskala z nich energie, frontman pobíhal po pódiu jako šílený, občas si odskočil na návštěvu k divákům v první řadě a ochranka z něj měla pořádnou paniku..... (VÍCE)

.... Beatsteaks vlétli na pódium s obrovským nasazením a předvedli bezkonkurenčně největší energickou smršť, škoda jen, že směrem ke konci jejich setu negradovala, ale slábla... (VÍCE)

.... "Je to ta nejlepší show, kterou jsme hráli za poslední měsíce," vřeští do mikrofonu frontman berlínských Beatsteaks Arnim Teutoburg-Weiß. Leze po aparatuře a plot oddělující fanoušky od pódia ignoruje.

Berlínská rokenrolová senzace to s davem umí. A i když rozezpívávání a roztleskávání publika je občas na samé hranici cirkusovosti, přesně to těch několik tisíc promrzlých těl na táborském letišti potřebuje, aby jim nešla pára od huby.

Když bubeník Beatsteaks v euforii zlikviduje šlapku, Arnim nezaváhá, jde ke klávesám, spustí z nich rytmus a začne rapovat RUN DMC. "To byla doba, kdy hip hop za něco stál," huláká, když s neplánovanou vložkou končí, protože technický problém je vyřešen. "Fuck off 50 Cent!"

Beatsteaks ukazují, že za jednu z nejžhavějších kapel Evropy platí právem. Jejich vlastní repertoár je zábavný a různorodý, prokládají ho třeba předělávkou slavného hitu Teenager Kicks od The Undertones nebo citací kytarových rifů Rage Against The Machine.

Každý člen lítá po pódiu jako šílenec a dohromady jim to funguje královsky. Arnim dle zpráv z produkce za večer ničí hned několik mikrofonů. The Beatsteaks vědí, jak hrát, a evidentně vědí i to, jak hrát na efekt..... (VÍCE)

... Za zmínku ještě stojí němečtí Beatsteaks, kteří jsou festivalovým tahákem, ale ona snaha zparodovat a zesměšnit všechno, zejména pak komerční rap 50centa působila příliš prvoplánově, ne-li podbízivě.... (VÍCE)

...Bad Religion, punkrockeři Bad Religion, což se ostatně dalo poznat i podle vzezření prvních řad okupujících zábradlí před Hýlačkou. I když už není frontman s tatíkovskou imagí Greg Graffin žádným mladíkem, předvedli fanouškům zhruba dvacetipísňový set s energií mladších kolegů, přičemž asi i náhodní kolemjdoucí poznali hit Punk Rock Song. Faktem nicméně je, že oproti o patnáct let mladším německým Beatsteaks, známým z již pěti koncertů u nás – například z loňského Rock For People – působili ještě celkem dost civilně... (VÍCE)

... Chvíli poté, co se letiště ponořilo do tmy, nastoupili němečtí úderníci Beatsteaks. Energie, bláznivé poletování po pódiu, přísná kritika 50 Centa a rapování Arnima dovedlo celou show k dokonalosti. Kapela, která doma vyprodává sedmdesátitisícové stadiony dnes přijela zahrát pro „pár známých", ale i přesto si to nesmírně užívali a opět dokázali, že koncerty jsou jejich hlavní výsadou.... (VÍCE)

GUŽU

Tak co lidi kaufen? Aneb todle video frčí na Amazonu a jedna má kamarádka zjistila, že na něj můžete narazit i v TV.

Gužu

A je to tady! Live video Hail To The Freaks! Líbí?

Pokud umíte německy, mohl by vás zajímat tento hodinový záznam návštěvy Beatsteaks ve studiu rádia NRJ ENERGY, který si můžete i stáhnout jako podcast. Potěší, že je včetně všech písniček, jež si nechali BS při tomto "přepadení" rádia zahrát + zajímavé unplugged verze songu "Black Rose".

Ävchen.

O Dendemannovi jsem tady psala už někdy v listopadu, tuším, tak by bylo fér si taky sem dát ten song, co se Steakama spáchal. Má to grády a je to great. Mimochodem tenhle záznam je z Mnichova, kde hráli den po pražském koncertu

Ohledně novinek, pořád nic, jen některá německá média spekulovala, že Arnim nebyl na operaci s cystou na hlasivkách, ale stálo za tím úplně něco jiného, je to  zkrátka jedno, bulvár je bulvár a nevyhnou se mu bohužel ani Beatsteaks. Jinak je dost možné, že letos bude jedno "překvápko", takže uvidíme jak se chlapi "pochlapí.

Btw: Už je 22 dnů a zboříme stockholmský Debaser !!!!

Gužu

Tohle není jen tak obyčejný video:) Jednak to není Beatsteaks video. Prim tam hraje další německá kapela Die Toten Hosen, která si přizvala Arnima na jeden ze svých koncertů, aby zazpívali společně tuhle nesmrtelnou hitovku od The Clash. Místy to skřípe, Arnim skáče jak opička a evidentně si to hodně užívá a vůbec je to celý fajn.

Mimochodem věděli jste že Beatsteaks tak trochu "vykradli" The Clash? Ne? Tak si posledněte Hello Joe od "steaků" a písničku London Calling od The Clash. Jde o maličkost, ale hned úvodní tóny prozrazují grif Hello Joe.

Gužu

Tak jako bulvární novináři mají takzvanou okurkovou sezónu během léta, tak Beatsteaks mají "okurkáče" nyní. Čerpají sílu na nová vystoupení, plánují koncerty, navrhují trička, odepisují na maily atd. atd., ale nic z té činosti nás nepřekvapuje, proto sem házím další video, které je great.

Jedná se o Making of Cuf off the Top, které se užijí hlavně německy mluvící Češi, pro ty "antišprachaře" jako jsem já tak třeba

0:33 – odhalení proč je klip černobílej, aby zamaskovali to fotříkovský XXL pyžamo, který má Arnim na sebe

2:45 – jó panečku tomu se říká natáčení klipu :)

3:22 – Torsten taktik

Gužu

Brothers and sisters! Boys and girls! Ladies and gentlemen! The next song is call Hand in Hand!

Btw: čas 0:58 – NO COMMENT :D

Gužu

Vzpomínáte na klip k I Don't Care as Long as You Sing, kde se společně s klukama mihnou kluci z berlínské hip hop/reggae kapely Seeed? Byl čas Seeedům to jejich hostování v klipu taky nějak oplatit. Pozvali si Arnima do videoklipu svého projektu Boundzound a písně Stay Alive. Poněkud psycho píseň s ještě psycho klipem nabírá na obrátkách v čase 1:52, kdy tam přiběhne Arnim jako doktor a začne oživovat.

Btw jestli vás to zaujme, existuje k tomuhle i making of, kde Arnim pronese na vyčerpávající otázku strohé:"Super Band, Super Song" a hodí k té své šedesátnické image, kterou tam má ten nejpřipitomělejší úsměv všech dob. Inu Arnim.... Tak se aspoň koukněte na ten klip. Bis Bald.

Mám pro Vás jedno kraťounký video, který se včera objevilo na netu, vůbec sice nevím o čem řeč, jestli někdo bude v "německém" obraze tak, ať napíše o čem se klábosí. Zaslechla jsem něco jako "tour". Hlavní co mě ale na videu zaujalo je hip hoperská póza všech členů kapely, kterým tam sekunduje jejich "parťák" Dendemann. Doporučuju hlavně vychytat Thomase.

Dneškem zavádíme novou rubriku, kde vám budeme nabízet ta nejzajímavější videa, která můžete o Beatsteaks najít.

Začínáme zlehka jednou z největších klasik a to hitem z alba Living Targets, Let Me In, ke kterému natočili odporný klip ale naprosto neskutečně ho performovali na letošním Rock am Ringu 2007. Takže Enjoy! a hlavně si vychytejte ten moment jak Arnim nechá všechny kleknout.

Včera se na internetu objevila i nová a lepší verze videoklipu Meantime. Je celá v komixovém provedení a líbí se mi daleko víc, jsem zvědavá kterou verzi budou vysílat české stanice.

Mrkněte na zbrusu nový videoklip k singlu Meantime... no, já nevím.  Sice natočené v Praze, což ve finálním produktu nejde ani poznat, ale představovala jsem si to trochu jinak.

E:Kdyby tam nebyly ty live scény, které absolutně nedávají smysl, dostalo by to video ode mě body k dobru aspoň za nápad s komixovým zpracováním. Ale takhle... 

K: To je snad poprvé, kdy musím opravdu přiznat, že se mi nelíbí jejich klip. I když se o něj snažili, tak tam chybí ten klasický humorný duch a celé to na mě působí jako nějaká slátanina. Asi jsem se na ten klip až moc těšila, zvlášť na záběry z Prahy, které nakonec nejdou pořádně ani poznat. Spíš jsem to poznala hlavně díky tomu, že mají na sobě stejné oblečení jako druhý den před koncertem. Ale každý ať usoudí sám. Já klip hodnotím jako zklamání.

You can do so much better, guys... 

zdroj

Jako milí kluci odvedle sedí Arnim Teutoburg-Weiss, zpěvák Beatsteaks, a Torsten Scholz, basák, na dřevěných židlích. Arnim má na hlavě ostře červenou vlněnou čepici, která je mu trochu velká, a černou retro bundu s bílými puntíky. Torstenovi zakrývá půl obličeje kšiltovka. Na to, že jde o členy punkové kapely proslulé divokými koncerty, působí oba klidným dojmem.

30. března vydali Beatsteaks své zatím páté album "Limbo Messiah", které na běžné poměry této tvrdé partičky znělo překvapivě melodicky. V našem rozhovoru mluví Arnim a Torsten o své lásce k národní lidové armádě, o promrhaném času a věkových rozdílech v kapele.

Jaké je vaše oblíbené jídlo?

Arnim: Já mám rád Torstenův salát a Torstenovy klobásky. Nedávno mi udělal plněné papriky, to bylo taky super. Všichni v kapele jsou skvělí kuchaři, kromě mě. Když se nemůžu obrátit na kluky, tak někdy rád zajdu do italské restaurace nebo do "Kreuzburgeru" v berlínském Kreuzbergu.

Vaříš rád, Torstene?

Torsten: Jen když musím. Arnim si přál plněné paprikové lusky. Nikdy předtím jsem je nedělal. Ale bylo to jednoduché, žádná magie.

 Jak často se vídáte v běžném životě, když zrovna nejste na turné?

Torsten: Od ledna 2006 se vídáme každý den, v rozpětí jedné a šestnácti hodin. Brzo budeme mít 10 dní volno. Jinak se vídáme po celý rok, protože spolu bohužel trávíme čas i v soukromí. Když jdu na koncert, jdu s někým z kluků, klidně i tancovat nebo tak.

Jak žijete?

Torsten: Každopádně momentálně na vysoké noze.

Arnim: Jo, v albech máme miliony, a o penězích to vůbec není.

Torsten: Nee, žijeme úplně normálně. Všichni bydlíme v okruhu jednoho nebo dvou kilometrů ve Friedrichshainu a Kreuzbergu, během deseti minut můžeme na kole dojet od jednoho k druhému. To je důležité.

Arnim: Ten má rodinu, ten je sólo, všechno úplně normální. V kapele máme velké věkové rozpětí. Já jsem nejmladší, Thomas je nejstarší. Už jen kvůli věku se občas nacházíme v rozdílných stádiích.

Jeden kamarád mi řekl, že než aby s vámi dělal rozhovor, to by s vámi radši zašel na pivo. Co by s vámi zažil?

Arnim: Hodně veselý večer, pokud by sdílel náš smysl pro humor.

Torsten: Super hláška, za to ho musím pochválit. Ale jít s náma jen chlastat a nemluvit při tom, to by taky nešlo.

Arnim: Kdyby jsme tam byli my dva, hodně by se pilo a mluvilo o muzice.

Torsten: A v noci by s náma musel jít tancovat, ve tři nebo tak.

Proč jsou vaše texty vždy mnohoznačné?

Arnim: Rok 2006 byl pro mě strašnej. Ale například pro našeho kytaristu ne, protože se stal tátou. Musíme se dohadovat, jak temné nebo veselé budou naše texty. Ten proces je vždycky strašně zajímavej.

Co se ti v minulém roce stalo tak strašného?

Arnim: Oh, to je osobní.

Myslíte si, že vás vaši historicky první fanoušci ještě pořád poslouchají?

Torsten: Já myslím že jo, taky nás přece ještě poslouchám.

Arnim: Máme pestré publikum, to je bomba. Jsme pro ty lidi takový ostrůvek. Můžou se spolehnout na to, že od nás načerpají energii.

Jste stále v kontaktu s původními členy Beatsteaks?

Arnim: Jo, občas přijdou na koncert, šklebí se a jsou pyšní jako pávi.

Nemrzelo je někdy, že odešli?

Torsten: Nee, udělali to, co chtěli. Oba mají děti, jeden dokonce dvě, a stálou práci. Jsou šťastní a ženatí, tak jak to má být. Hudbu chtěli mít jen jako koníčka, s životem měli jiné plány. To by třeba nebylo nic pro mě, ale Ali je i přesto, že má dvě děti, v pohodě týpek.

Jaký byl váš dosud nejoblíbenější věk?

Torsten: Teď.

Arnim: Teď a taky tehdy, když jsem vstoupil do kapely.

Proč?

Arnim: Byl jsem bezkompromisní a zvídavý a poslouchal jsem jen svůj šestý smysl. Nepřemýšlel jsem ani o následcích, ani o tom, jestli je to správné. Prostě jsem konal, a to bylo úplně bomba. Teď se člověk může podívat zpátky a vědět, od čeho dát prsty pryč a na co se spolehnout.

Co je podle vás promrhaný čas?

 Torsten: Spánek. Vždycky mě naštve, když vstávám po jedenácté hodině, poté co jsem někde byl celou noc. Když si řeknu, že vstanu v 9 a neudělám to, mám co dělat, abych z toho neměl špatnou náladu.

Arnim: Když si všimnu, že má moje přítelkyně nebo kamarád nějaký problém a nic mi neřekne, to je mrhání časem. Vždycky si myslím, že mi klidně mohli říct dřív, že jim lezu na nervy. Anebo když někam letím a to letadlo má hodinu a půl zpoždění. Člověk pak sedí na letišti a nemůže s tím nic dělat. Taky nesnáším, když se někomu musím podřizovat. Hrůza!

Torsten: Arnim tehdy v roce 1989 tu zeď vlastoručně rozebral, aby se už nikomu nemusel podřizovat!

Dokončete prosím tyto věty.  Kdybych nedělal hudbu, ...

Arnim: ... byl bych artista v cirkuse.

Torsten: ... poslouchal bych hudbu.

Stát na pódiu je jako...

Arnim. Záleží na tom, za jakých okolností. Když tam člověk stojí s čtyřma skvělýma týpkama a pod sebou má dav, co mu zobe z ruky, je to jako zmrzlina v létě. Ale když tam člověk stojí a dělá něco, co nechce, je to ta nejhorší práce na světě.

Torsten: Mě k tomu nic nenapadá. Ale přijde mi to výstižné: nejlepší a zároveň nejhorší práce na světě.

Na své mámě mám nejradši...

Torsten: ...když mě neposlouchá a přitom mi přikyvuje. Když jí pak řeknu "mami, ty mě neposloucháš", diletantsky se z toho snaží vymluvit, to je hrozně roztomilé. A její saský přízvuk je taky super, moje máma totiž pochází z Leipzigu.

Arnim: ...její záchvaty smíchu, moje máma se dobře směje.

Když mi bylo 12, chtěl jsem...

Torsten: ...každopádně jít sloužit do armády. V pubertě mi to ještě přišlo super, bránit vlast a socialismus. Dnes bych byl rezavý flek na meči socialismu, úplný propadák.

Arnim: ...se stát fotbalistou. Jo, fotbalistou.

ZDROJ: http://www.loyaltonone.net/

Coesfeld, 27.4.2007

ltn.net: Ahoj Arnime. Dnes vám oficiálně začíná turné. Jste nervózní?

Arnim: Už se nemůžeme dočkat, jsem z toho bez sebe, Torsten a Thomas taky, ale oba kytaristi jsou úplně v klidu. Skoro jsem dnes nespal, tak jsem nervózní. Musím si dát pozor, abych to hned na začátek nepřehnal a během 3 dnů neztratil hlas.

ltn.net: Překvapilo vás, jakou rychlostí se prodaly lístky? Během pár dní byly pryč...

Arnim: Bylo to šílené, byli jsme tou poptávkou úplně uchváceni. V prosinci se už dokonce vyprodaly první koncerty, i když jsme ještě byli ve studiu. To bylo pro nás dá se říct takové poklepání na rameno od fanoušků, podle hesla „Ať už je to jak je, na váš koncert prostě půjdeme". Každopádně se na hraní naživo už strašně těšíme. Nahrát desku je jedna věc, ale koncerty – o tom to všechno je.

ltn.net: Už jste po vydání .limbo messiah odehráli pár koncertů. Jak se ujaly nové songy?

Arnim: Velmi dobře. Tak třeba – ještě jsem naše publikum nikdy neviděl pařit tak, jako u „Sharp, Cool & Collected". Ale taky ostatní písničky, jako „As I Please", „Jane Became Insane" a „E-G-O" dostávají fanoušky do varu, k tomu jsou taky stvořené. Když jsme byli ve zkušebně, představovali jsme si, že tam je publikum, aby jsme zjistili, jak to bude fungovat live. Tak vlastně píšeme svoje písničky.

ltn.net: Na turné s vámi jezdí docela velká crew. Neleze vám to někdy na nervy, být spolu 24 hodin denně?

Arnim: Ne. Na turné jsou chvíle, kdy člověk dělá, co se mu zrovna chce. Zajde si do města, poslouchá hudbu, čte si knížku nebo si prostě udělá hodinu jen pro sebe. Ale většinou si užíváme společnost. Pracuju s kamarády, a nejlepší na tom je, že to vlastně není žádná práce. Dnes se třeba zahajuje tohle turné a dá se očekávat, že po koncertě si v tourbusu všichni padneme do náruče, budeme slavit a mít radost, že zase hrajeme. Mimoto nejsme na turné v jednom kuse, většinou máme vždycky 1-2 týdny pauzu.

ltn.net: Co je na turné nejlepší, mimo koncertů?

Arnim: Společnost. Vidět lidi, kteří už roky chodí na naše koncerty. Dnes jsme třeba hráli beachvolleyball. Každý den je jiný. Dnes může být krásně, všechno bude klapat, a zítra třeba skončíme v klubu, kde není ani sprcha. Ale i z toho by jsme si vzali něco dobrého. Každý den je prostě jiný a to je super.

ltn.net: .limbo messiah jste nahráli opět s Mosesem Schneiderem. Proč jste ho ale nahrávali v Hamburgu?

Arnim: To skvělé studio v Berlíně bylo bohužel obsazené. Kromě toho oba tátové řekli, že by bylo dobré nahrávat někde jinde než v Berlíně. Když je člověk tak blízko rodině, tak pořád pospíchá, aby už byl doma u dětí. V Hamburgu jsme se 3 týdny mohli soustředit jenom na hudbu – nakonec bylo super, že jsme to udělali tak, jak jsme to udělali.

ltn.net: Nahrávaní bylo ale trochu těžší. Proč jste nemohli nahrávat tak, jak jste to dělali u „Smack Smash"?

Arnim: Když se na to podívám zpětně, řekl bych, že jsme se na všechno vrhli trochu křečovitě, kvůli tomu tlaku, který jsme sami na sebe kladli. Mám tu desku fakt rád a stojím si za ní, ale bylo namáhavé ji vytvořit. Za půl roku to možná budu vidět jinak, ale teď mám pocit, že jsme se až moc snažili překonat Smack Smash. Sáhli jsme si až na dno, ale takoví už prostě jsme. Chceme k lidem přistupovat co nejférověji a nic jim nepředstírat. Bylo to dost náročné období, ale nakonec deska vypadá přesně tak, jak jsme ji tehdy chtěli udělat. Je hodně agresivní a drzá. Proto vždycky říkám, že je to drzá deska.

ltn.net: Deska je hodně pestrá – jednou jste řekli, že se nechcete opakovat. Nemáte strach, že se jednou dostanete do bodu, kdy už pro vás nebude nic „nového"?

Arnim: Někdy o tom taky přemýšlím, ale v hlavách máme všichni tolik různé hudby, že ještě dlouho budeme mít z čeho tvořit. Proč by jsme dělali další „Loyal To None"? Bernd říkal, že už nechce řvát, když už, tak prý chce zpívat baladu. V první řadě děláme desky přece pro sebe, pro svoje koncerty. Poté, co je vydáme, teprve patří lidem.

ltn.net: Která vaše písnička je momentálně tvoje nejoblíbenější?

Arnim: Cut Off The Top. Dnes ho budeme hrát taky. Vždycky mě nejvíc nakopne a hrozně mě baví live.

ltn.net: Je už známo něco ohledně nového singlu?

Arnim: Pravděpodobně to bude právě Cut Off The Top. Minulý týden jsme ho s Mosesem znovu předělali a nahráli, na desce je, dá se říct, jeho remix. Live nezněl moc dobře, tak jsme ho znova překopali a s Mosesem pak natočili.

ltn.net: .limbo messiah jste nahráli živě, díky tomu zní hodně autenticky a hrubě. Kdyby jste mohli vrátit čas, nahráli by jste i starší desky živě?

Arnim: Jo, určitě. Tehdy jsme ale prostě ještě nebyli dost dobří, neuměli jsme moc hrát a znělo by to strašně. Nic bych neměnil, i když bych byl rád, kdybych mohl říct, že se mi 48/49 líbí po zvukové stránce, ale tak to prostě není. O to víc se mi 48/49 líbí svým postojem. Má v sobě něco čerstvého a drzého.

ltn.net: Vaše bonusové DVD mi spíš než jako dokument připadá jako takový vtipný film. Byl to účel?

Arnim: No jasně. Nechtěli jsme udělat normální „making of". Chtěli jsme, aby nás to bavilo a aby si lidi mohli říct „Aha, těch 5 bláznů je zpátky na scéně".

ltn.net: Ale jsou lidé, hlavně noví fanoušci, kteří to vzali vážně.

Arnim: To je právě super. Ten, kdo to bere vážně, nás ještě pořádně nezná, a my z toho máme hroznou srandu. Nechceme na nikoho ukazovat prstem, ale ti, co nás znají delší dobu, ví jak jsme to mysleli. Jsou taky lidé, kteří nás znají teprve od „Smack Smash" a jsou z toho zmatení, ale na tom taky není nic špatného. Nemusíme být „everybody's darling" (miláčci všech). Taky někdo může přijít a říct „vykašli se na Beatsteaks, nestojí to za to". Ale to je v pohodě, nesnažíme se, aby nás všichni měli rádi.

ltn.net: 10-tileté výročí kapely jste oslavili vydáním DVD „B-Seite". Můžeme za 10 let počítat s vydáním druhého dílu?

Arnim: Jo, ale jen když si to nebudeme  produkovat sami.

ltn.net: Proč?

Arnim: To období bylo hodně náročné a v tom roce (2005) jsme si toho naložili opravdu moc. Skončili jsme v pořádné krizi, protože jsme nemluvili o ničem jiném, než o tom DVD. Hudbu jsme skoro nedělali – proto taky trvalo tak dlouho, než vyšlo „.limbo messiah". Mezi deskami vznikla velká proluka a tak to vůbec nemělo být. Takže když si ho nebudeme muset produkovat sami, bude druhý díl B-Seite. Bude se jmenovat A-Seite.

ltn.net: Jako promo jste hráli „Jane Became Insane" na Echo Awards. Jak k tomu došlo?

Arnim: Musíš si to představit takhle: vydavatelství si před tebe sedne a zeptá se, co chceš ukázat v televizi. Protože jsme live kapela, nikdy nebudeme hrát na playback, ale možnosti v Německu jsou dost omezené. Jsou tady jen 3 platformy: TV Total se Stefanem Raabem, Echo nebo Comet. Protože s Raabem nechceme mít nic společného, namyšleně jsme prohlásili, že by jsme si rádi zahráli na Echu, s vědomím, že by nás tam nikdy nenechali zahrát. Vydavatelství se o to ale postaralo a najednou jsme tam hrát mohli. Naše první myšlenka byla pak: „No ty vole".

ltn.net: Byla to aspoň sranda?

Arnim: Bylo to tam úplně bomba a ten večer jsme si skvěle užili. Celou dobu jsme se tam strašně smáli tomu cirkusu a když jsme pak hráli, byl jsem už lehce opilý. Bylo dost zajímavé vidět, jak to chodí v pop businessu, což není naše parketa. My přece hrajeme na festivalech nebo v klubech a nechodíme po červeném koberci. Myslím, že tohle už nikdy dělat nebudeme. Největší škoda byla, že jsme to třikrát zkoušeli, ale nakonec zvuk stál za hovno.

ltn.net: Necháte si ty vokalistky?

Arnim: Jo, ty jsme vzali s sebou. Bohužel v TV nic nedopadlo tak, jak mělo. V německé televizi jsou prostě samí amatéři, co se live zvuku týče. To můžete použít jako nadpis: „V německé TV jsou samí amatéři – Beatsteaks". Je to k zblití. Nemůžeš hrát někde v televizi a znít dobře. V Anglii tohle třeba neexistuje. Tam můžou kapely hrát v různých pořadech živě a to tady prostě nejde. Lidi si už totiž zvykli na všechny ty playbackový sračky a z toho se mi dělá zle.

ltn.net: Hodně lidí říká, že se stáváte čím dál tím komerčnější kapelou. Chceš k tomu něco říct, nebo je ti to jedno?

Arnim: Vždycky jsme byli komerční. Vždycky jsem tím chtěl vydělávat peníze, chtěl jsem, aby na koncerty chodily holky, aby v televizích běžely naše videa a aby nás hráli v rádiu. Ale chtěl jsem toho dosáhnout tak, abych se za to nemusel stydět. Podle mě je to možné.

ltn.net: Takže jde o to, jak to člověk dělá?

Arnim: Ano, samozřejmě. Nejsi cool, když to odmítáš, podle mě jsou cool ti, co to dělají, a dělají to dobře. Pak přece musí točit videa a být v hitparádách. Člověk by z toho měl mít spíš radost, než aby říkal, že se zaprodává nebo tak. Jestli o nás někdo něco takového prohlašuje, tak se mu můžu jen smát – tohle nám vždycky bylo u prdele.

ltn.net: Tak třeba kariéra Billy Talent šla v poslední době strmě nahoru, díky čemuž ztratili hodně fanoušků. V roce 2004 jste s nimi odehráli pár koncertů. Jste ještě v kontaktu, viděli jste je od té doby live? Co si myslíte o tom náhlém zájmu médií?

Arnim: Jasně že jsme ještě v kontaktu. Letos jsem je taky viděl live. Hrozně jim to přeju. Já ale neměřím kvalitu kapely podle počtu prodaných alb nebo umístění v hitparádách. Když je kapela skvělá, tak je prostě skvělá. Billy Talent mě musí přesvědčit před 5000 lidmi, stejně jako tehdy před 400 lidmi. Naživo se mi pořád strašně líbí. Alba se mi vůbec nelíbí a nikdy se mi nelíbily. To bylo drsný, nejdřív jsem je objevil live a moc se mi líbili, a až potom jsem si poslechl jejich desky.

ltn.net: Nedávno jste hráli E-G-O akusticky. Přemýšleli jste už o unplugged koncertech nebo dokonce nahrání akustického alba?

Arnim: Nevím ještě, jak to bude vypadat, ale určitě to jednou přijde. Každopádně chceme něco takového udělat, ale ještě nevíme kdy a jak, a jestli to uděláme v rámci MTV Unplugged nebo si to uspořádáme sami. Hrozně nás baví hrát písničky v takovéto ryzí formě. A pro mě to není tak namáhavé, protože nemusím tolik řvát.

ltn.net: Oznámili jste, že bude následovat druhá část turné. Budou to tentokrát velké haly, nebo zase jen kluby?

Arnim: Každopádně to bude větší. Momentálně přemýšlíme o Palladiu v Kolíně a podobných místech. Co se týče velkých hal, jsme sami ještě trochu skeptičtí, ale lístky se prodávají tak dobře, že si to můžeme dovolit. Ale i tam se budeme řídit heslem „Dělej to tak, jak to dělají Beatsteaks". Není rozdíl v tom, jestli teď budeme hrát před 500 lidmi nebo ve Wuhlheide. Pódium je stejně velké, za námi visí naše kulisy, pod námi je podlaha a když se podívám doleva nebo doprava, stojí tam naše crew. Kolik lidí stojí dole, to už je vedlejší. Musíme být sami sebou a hrát naše písničky. A to děláme před 200 lidmi stejně jako před 17.000.

ltn.net: Chcete zase hrát v zahraničí?

Arnim: Pravděpodobně se do zahraničí podíváme už letos. Když všechno půjde dobře, v září vyjedeme do Evropy. Ještě nic není jisté, ale každopádně to máme v plánu.

ltn.net: Jaké státy máte na mysli?

Arnim: Napříč Evropou. Skandinávie, Anglie, Francie, Itálie, Nizozemí, Polsko, i když nic z toho ještě není jisté.

ltn.net: Když už budete v Nizozemí, určitě musíte zase zahrát v Utrechtu. To byla skvělá show.

Arnim: To jo. V Utrechtu to bylo super. Jak už je to dlouho?

ltn.net: Přesně 2 roky, bylo to v létě 2005. O týden později jste pak hráli na Hurricane festivalu před 50.000 lidmi.

Arnim: Jo, to bylo drsný, ale fakt nás to bavilo.

ltn.net: Jak důležité je pro vás zahraničí? Chcete si tam udělat jméno?

Arnim: To je pro nás spíš takový sen. Německo, Švýcarsko a Rakousko máme objeté za chvilku. Pak ale člověk chce hrát dál, nepojedeme přece turné jen na půl roku. Chce to aspoň rok, a proto musíme vyrazit za hranice. Nejlepší na tom je, že můžeš dělat cokoliv – jeden den hrát před 100 lidmi v Praze a den na to v Palladiu. Tahle proměnlivost je skvělá. Která kapela tohle ještě dělá? Nechci nás poplácávat po zádech, prostě nás to baví.

ltn.net: Šeptalo se i o turné po Asii, jak to nakonec dopadlo?

Arnim: Strašně se snažíme tam dostat, ale je to složité a příšerně drahé. Nicméně pracujeme na tom a v budoucnosti se tam určitě podíváme.

ltn.net: Který kontinent chcete ještě bezpodmínečně dobýt?

Arnim: Každopádně Asii, Japonsko je takový sen. Kdybychom tam odehráli koncert a další rok ten samý klub vyprodali, to by bylo super.

ltn.net: Nemohli by jste to udělat s Donots?

Arnim: S nima je to tak – všechno máme nějak špatně načasované. Když jsme na turné, tak jsou ve studiu, a obráceně. Dnes večer se sem mimochodem asi přijdou podívat.

ltn.net: Letos budete zase hrát na festivalu Rock Am Ring. Tentokrát jste dokonce jedni z headlinerů, kteří budou hrát v neděli na hlavním pódiu. Splní se vám tím sen?

Arnim: Jo, jasně. Ještě na to moc nemyslím, vždycky když vidím ty reklamy a v nich napsané jméno naší kapely, vzpomenu si na to obří hlavní pódium. Zatím jsme vždycky hráli jen na tom menším pódiu, ale tentokrát to tam bude jako na Hurricane, tak obrovské. Ještě k tomu to celé bude živě přenášet MTV. Říkám vám tady nejčerstvější novinky – nikdo doteď nevěděl, co bude další singl, a nikdo nevěděl, že ten festival bude v přímém přenosu MTV. Takže, určitě to bude zajímavé, ale ještě o tom moc nepřemýšlím. Žiju z koncertu na koncert, pro mě je Rock Am Ring ještě dost daleko.

ltn.net: Mimoto budete v červenci hrát ve Wuhlheide, což je pro vás dá se říct domácí půda. Je to něčím zvláštní, když hrajete doma a ještě k tomu na takovém místě?

Arnim: Kdybych měl říct jeden z mých snů, byl by to tento koncert. To je prostě bomba. Sice jsme už hráli na velkých festivalech, jako na Rock Am Ring nebo Hurricane, což je taky super, a navíc dobře placené. Ale hrát ve Wuhlheide, kde jsem sám stával pod pódiem na koncertech Faith No More, Rage Against The Machine a Iggyho Popa, je prostě něco úžasného – o 13 let později tam sám hrát, to je nepopsatelný pocit. Před třemi lety jsem tam ještě viděl Pearl Jam, Coldplay a Red Hot Chili Peppers, takže pro mě má to místo punc toho, že tam hrajou jen ti nejlepší. V roce 2002 jsme tam sice už hráli s Die Ärzte, ale hrát tam teď sami, to je prostě mazec. Wuhlheide je taky starý a překrásný amfiteátr. Jsou tam i sedadla pro opery a tak, v roce 1999 to tam bylo restaurované a byly tam přidány nové sedačky, označené čísly. Náš bubeník Thomas tam ty čísla dával.

ltn.net: Máte už předkapelu?

Arnim: Ve hře je něco fakt velkého, ale ještě to není jisté. Jeden den to vypadá, že to klapne, a další den to zase padá.

ltn.net: Kdo by to mohl být? Je to německá kapela?

Arnim: To vám ještě nemůžu prozradit.

ltn.net: Turbostaat?

Arnim: Ne, ti s námi pojedou spíš až v listopadu.

ltn.net: Došlo z vašeho pohledu v posledních letech k velkým změnám publika?

Arnim: Jo, je mladší a to je super. Mám z toho radost, ale někdy je to drsný. Je mi 32 a v publiku stojí 18-tiletí cápci, co mi říkají, že si koupili kytaru a že jsem jeden z důvodů, proč se chtějí naučit hrát. Vím jaké to je, když mi bylo 18, dělal jsem to samé, a jsem rád, že tomu můžeme napomáhat. Dělá mi radost, když jsou uši a srdce otevřené pro pořádnou hudbu. Je skvělé být toho součástí, i když to někdy trochu nahání strach, protože získáváte jistou zodpovědnost. Člověk se toho buď může ujmout, nebo zbaběle utéct. Vždycky jsme byli kapela, která do toho prostě šla. Pro Thomase je to někdy ještě divnější, je mu taky už 38. Často si říká „Mohl bych být tvůj táta", ale věk nehraje žádnou roli. Koneckonců Thomas cítí to samé, jako ti 18-tiletí dole, totiž že ten koncert se daří a hudba je skvělá.

ltn.net: Torsten ze začátku neuměl hrát na basu. Nebyli jste trošku nervózní, když jste s ním poprvé jeli na turné?

Arnim: No jo, donutili jsme ho, aby se naučil hrát. Jeho první koncert byl v brémské Stadthalle, kde jsme dělali předkapelu Die Toten Hosen. Předtím jsme ale měli 3 měsíce čas na to, aby jsme to s ním všechno nacvičili. Tak jsme zkoušeli jako blázni, koneckonců šlo jen asi o 8 písniček, které jsme ten večer měli odehrát. Už na zvukové zkoušce byl Torsten strašně nervózní. Já samozřejmě taky, poprvé jsem přece stál na pódiu v tak obrovské hale. Při zvukovce k Torstenovi pak přišel někdo z roadies od Die Toten Hosen a řekl mu „Ty ještě nehraješ moc dlouho, co?". To bylo fakt super, málem to s ním šlehlo.

ltn.net: Ale teď už to umí?

Arnim: Torsti je úžasnej. Vůbec si neuvědomuje, jak dobře hraje na basu, protože je sám k sobě hrozně kritický. Torsten to sice nechce slyšet, ale je to prostě basák. Je to prostě muzikant, i když to pořád popírá.

ltn.net: Část z vás se dočkala přírůstku do rodiny. Pro vás to ale neznamená pauzu a očividně to ani není důvod pro rozpad. Co by se muselo stát, aby jste se rozpadli? Nebo se to dá vyloučit?

Arnim: Vyloučit se to samozřejmě nedá. Nedokážu si to ani představit. Hlavně aby všichni byli zdraví a mohli jsme ještě nějakou dobu pokračovat v tom, co děláme. Vím, že takovou šanci už nikdy nedostanu. Lidi, se kterými se dá dělat hudba, člověk potkává jen zřídka. Pro nás všechny je to obrovská šance a nejlepší část života. Proto na sebe musíme dávat pozor a hlídat si své ego. Důvodem pro rozpad by možná bylo, kdyby se pro nás kapela stala důležitější, než naše kamarádství. Kdybych to měl dělat jen pro peníze, tak bych rovnou mohl jít dělat něco jiného. Peníze se dají vydělat i jinak. Nejsme zrovna bohatí. Sice teď vyděláváme, ale nemyslete si, že jsme nějací milionáři. Přátelství je nade vše. Kdyby se kapela stala problémem pro naše přátelství, byl by čas skončit.

ltn.net: Jsme fanpage – jak moc sledujete, co se okolo vás děje, na internetu?

Arnim: Já jsem na internetu dost často. Popravdě musím říct, že jsem si tu vaši stránku ještě neprohlídl, ale Thomas říkal, že je nejlepší. Bez prdele.

ltn.net: Na jakém koncertě jsi byl naposledy?

Arnim: Naposledy na Feist, kanadské zpěvačce. Hodně klidná hudba, moc se mi líbí. Mimoto jsem ještě byl na Jamie T, se kterým taky jedeme na turné. Ten koncert mě dostal. Ale moje momentálně nejoblíbenější deska nové album od Kings Of Leon – je to psycho a mám to hrozně rád. Pro vás je to možná trochu nuda, ale já mám rád i classic rock jako Pearl Jam a tak.

ltn.net: Se kterou kapelou si ještě určitě chcete zahrát?

Arnim: Kings Of Leon! Ne, je jich spousta. Rád bych si zahrál s Queens Of The Stone Age, Turbostaat, The Hives, The Strokes, Seeed, Beginner, Libertines, TV On The Radio, Arctic Monkeys nebo Foo Fighters. Je jich tolik, prostě různé kapely. V tourbusu posloucháme různou hudbu, málokdy hlasitý divoký punk rock, styl, který sami děláme. Tak čerpáme inspiraci a všímáme si, jak skvělý může být i úplně jiný hudební styl. Každá hudba je nějakým způsobem výjimečná. Přiměje tě to vzít kytaru, zahrát tři akordy a říct si „Není to zrovna nejoriginálnější sled akordů, ale dělají to úplně skvěle".

ltn.net: Co si slibujete od budoucnosti? Jaké sny a přání máte ještě před sebou?

Arnim: Já si jen přeju, aby všichni byli zdraví a aby jsme na sebe dávali pozor. Prostě si přeju, aby jsme tohle mohli ještě nějakou dobu dělat, protože je to super.

ltn.net: To je všechno, díky moc za rozhovor.

Arnim: Žádný problém. Kdykoliv znovu. Užijte si dnešní koncert.